52. týden: Jak vymyslet název knihy, aby zaujal na první pohled

Musíte knihu pojmenovat hned? –Co by měl ideální titul splňovat?
– Jednoslovný, dvouslovný či víceslovný? – Pár konkrétních příkladů – Autor míní, nakladatel (někdy) mění

Vítám vás u již před posledního článku z Projektu 2019 – Odstartujte svoji knihu (i Vy!). Zítra nejdete na tomto blogu překvapení pod stromeček. 😀 Dnes se budeme věnovat názvům knih.

Název knihy, společně se vzhledem obálky a případně textem na přední záložce, jsou klíčové momenty, které rozhodují o koupi vaší knihy. Proto je potřeba si na něm dát záležet. Pojďme se na to podívat blíže.

Pokud jste se k Projektu 2019 připojili až teď, nevadí. Stačí vrátit se na začátek a postupovat krok za krokem.

Musíte knihu pojmenovat hned?

Jistěže nemusíte. Leckdo vám potvrdí, že bývá snadnější napsat tři sta stránek příběhu, než přijít s tím pravým názvem. Většině lidí se ale lépe píše, když mají alespoň pracovní název, k němuž se mohou v duchu stále vracet.

Riziko je, že si na tento pracovní název zvyknete, a pak pro vás bude těžké ho opustit, i když víte, že se tak úplně nehodí. 😊

Co by měl ideální titul splňovat?

Měl by být spíše krátký. Samozřejmě existují výjimky typu Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. Je to ale spíše výjimka. (Pokud jste nečetli, doporučuju, je to opravdu vtipné.)
Měl by být snadno zapamatovatelný. Nejlepší propagace knihy je, když si o ní lidé navzájem řeknou. Když pak čtenář přijde do knihkupectví a padne mu zrak na něco, o čem už slyšel – a název mu utkvěl v paměti, často po tom sáhne.
Měl by být snadno vyslovitelný. Nejlépe to ověříte tak, že si sami tento název řeknete nahlas. Pokud píšete fantasy ze světa Paserzerstvalu a název tohoto světa máte v názvu knihy… asi nemusím pokračovat. 🙂
Také asi nemusím zdůrazňovat, že název musí souviset s obsahem knihy. Když knihu nazvete Svatý grál, protože se vám to tak líbí, ale o ničem takovém se tam nemluví, tak čtenáře jenom rozčarujete.
Název by samozřejmě neměl prozradit pointu knihy anebo pachatele, pokud jde o detektivku.
V názvu knihy můžete mít sloveso – např. Dobří holubi se vracejí. Samozřejmě musí tato věta vystihovat obsah knihy.
Ověřte si také, že název nemá nějaké negativní konotace. Například přestože je váš hrdina velmi pracovitý, neměli byste knihu nazvat Čest práci. 😉

Jednoslovný, dvouslovný či víceslovný?

Pokud je název opravdu snadno zapamatovatelný a hlavně něčím odlišný, pak je jednoslovný název skvělý. Kříďák. Hračkář. Šelma. (Názvy knih Andrewa Mayneho.)

U jednoslovného názvu ale můžete riskovat to, že ve vyhledávačích zapadne mezi knihami, které mají dané slovo v nějakém slovním spojení. Takže pokud se vaše kniha třeba jmenuje Hvězda, ve vyhledávači ji mohou zastínit knihy jako Ztracená hvězda, Temná hvězda a tak podobně. Není to samozřejmě žádné pravidlo a klidně jednoslovný název použijte.

Ověřte si také, zda kniha se stejným názvem už neexistuje. Nebo pokud existuje, že se pohybujete v dostatečně odlišném žánru.

Pár konkrétních příkladů

Dejte do názvu knihy místo, kde se příběh odehrává: Na větrné hůrce. Panství Downton. Letiště.
Nebo použijte klíčovou událost, o které příběh vypráví: Vypálená nenávist. Teorie vraždy.
Často je v názvu jméno hlavního hrdiny či hrdinky: Emma. Paní Bovaryová.
Případně povolání hlavního hrdiny: Pianista. Předčítač.
Typické je mít v názvu předmět, který hraje v příběhu důležitou roli (případně v kombinaci s jménem hrdiny): Růže pro Algernon. Harry Potter a kámen mudrců.

Možností je spousta. 😊

Autor míní, nakladatel (někdy) mění

Pavoučci versus Osminožkové

V ideálním světě by měl nad názvem své knihy mít naprostou kontrolu autor. V ideálním světě ale nežijeme, a proto je potřeba se připravit na to, že nakladatelství může s vámi navrhovaným názvem nesouhlasit. Buďte připraveni s nimi o tom mluvit, vyslechněte si jejich námitky. Mají více zkušeností než vy a je možné, že mají pravdu, když vám říkají, že vámi navrhovaný název nebude dostatečně prodejný.

Zároveň to neplatí stoprocentně. Záleží také, na koho v nakladatelství narazíte. Moje knížka pohádek o pavoučích chlapcích a holčičkách s názvem Pavoučí příběhy se líbila Knižnímu klubu, který zvažoval jejich vydání. Tvrdili mi ale, že maminky nebudou dětem kupovat knihy s pavoukem v názvu, ani když se jedná o zdrobnělinu. Přesvědčili mě proto, abych knihu přejmenovala. A tak jsem přišla s návrhem Osminožkové.

Ten návrh se jim líbil, nakonec ale vydání knihy odložili vzhledem k tomu, že je plná barevných obrázků a její vydání by bylo drahé. Kniha následně vyšla v nakladatelství Grada. Těm se naopak název Pavoučí příběhy líbil. Říkali, že je právě natolik výmluvný, že osloví více lidí. Knížky, i s pokračováním Příběhy pavoučka Alfonse, následně vyšly pod původním názvem (a prodávají se dobře). Takže vidíte, že opravdu záleží na tom, na koho nakladatelství narazíte.

Micha3la v síti

Knižní klub si přál, ať přejmenuju i můj v pořadí třetí román, který se původně jmenoval Micha3la, kde písmeno E bylo nahrazeno trojkou, aby to odkazovalo na počítačový jazyk. Nakladatelství namítalo, že různé katalogy a knihkupectví to budou psát s normálním E, a tak pointa zapadne, a bude z toho všední název. Požádali mě, abych zkusila vymyslet jiný.

Název Míša v síti napadl moji mámu, protože kniha vypráví o holčičce Míše, která se hodně pohybuje na internetu a díky tomu dokáže odhalit pedofila, co unesl její kamarádku. Nakonec jsem ráda, že jsem souhlasila, i když původní název se mi také líbil.

Akční roky do následujícího týdne

Zamyslete se nad tím, co je ve vašem příběhu klíčové. Událost? Místo? Postava? Nějaký předmět? Vypište si vše, co připadá v úvahu, a vyberte ten, který vám zní nejlépe.
Název nemusíte mít jen jeden. Mějte jich v záloze několik, a testujte si je Na kamarádech a beta čtenářích.
Sbírejte zajímavé názvy, když vás napadnou. Jednou se vám mohou hodit.

A samozřejmě ještě Příběhové kostky! O čem vypráví tento příběh? A jak byste ho pojmenovali?