24. TÝDEN – Oživte příběh prostřednictvím všech pěti smyslů!

Jak nás ovlivnil film – Pětismyslové soustrojí – Od zraku po čich – Na co dát pozor

“Ignorovat v psaní ostatní smysly je jako sedět ve vybrané restauraci s ucpávkami v uších,
v gumových rukavicích a chirurgické masce přes nos i přes pusu.”
/Rebecca McClanahan, Word Painting/

Vítám vás u dalšího pokračování Projektu 2019 – Odstartujte svoji knihu (i Vy!). Tento týden začínáme další tematický blok, v pořadí již čtvrtý. V předchozím bloku jsme si ujasnili, kdo má být ve vaší knize vypravěčem, a v jaké osobě a jakém čase ji budete psát. V prvních dvou blocích jsme se posunuli od rámcové osy příběhu, vytvoření postav a jejich prostředí k rozpracování dějového oblouku. Podívali jsme se i na to, jak co nejlépe čtenáře zaujmout a vtáhnout do děje.

V tomto bloku se podíváme na otázky jako jak využívat metafory a přirovnání, co to je flashback (a flashforward!) a jak je psát, nebo jak vytvářet chytlavé dialogy. Odstartujeme jej však pohledem na to, jak při psaní využívat všech pět smyslů. Nejen ty dva nejběžnější, tedy zrak (jak co vypadá) a sluch (okolní zvuky), ale i hmat, čich a chuť. Tak jdeme na to!

Pokud jste se k Projektu 2019 připojili až teď, vůbec to nevadí. Projekt 2019, v jehož rámci můžete napsat knihu i Vy, lze začít kdykoli. Stačí vrátit se na začátek a postupovat krok za krokem.

Jak nás ovlivnil film

Pro všechny z nás je samozřejmostí, že vnímáme svět prostřednictvím všech pěti smyslů. Když o jeden z nich přijdeme, kvalita našeho života se výrazně zhorší. A totéž platí i pro naše psaní. Není to však tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát!

Zdlouhavé ploché popisy v knize čtenáře téměř jistě znudí. Doba už je někde jinde, pod vlivem filmu je vše rychlejší, a co prošlo v klasických knihách do konce 19. století, neprojde ve století jednadvacátém.

Chcete-li čtenáři zprostředkovat příběh, do něhož se bude moci plně ponořit, musíte mu jej nejen ukázat a dát poslechnout, ale umožnit mu jej ochutnat, pocítit a ohmatat. Každý z těchto smyslů je velmi mocným nástrojem a společně tvoří ještě mocnější soustrojí. Platí pro ně, že celek je mocnější než jednotlivý díl.

Pojďme se teď na ně podívat zblízka.

Pětismyslové soustrojí

Zrak

Zrak je při psaní nejčastěji používaným smyslem a zároveň tím nejdůležitějším, proto není potřeba vám ho více přibližovat. Sotva byste mohli napsat román, aniž byste popsali, jak nějaká scéna či postava vypadá. Důležité je pouze čtenáře nepřehltit detaily. Nepopisujte každý patník u cesty. Vypíchněte ty důležité detaily a zbytek ponechte na čtenářově fantazii.

Sluch

Neustále jsme obklopeni zvuky. Hučení výtahu. Cvrkot ptáků. Křik dětí na hřišti. Nikdy se nenacházíme v naprostém tichu – ani vaše postavy. Pokud ano, i to je třeba v příběhu zdůraznit. Dejte si záležet, abyste u většiny scén zmínili i okolní zvuky. V detektivkách a thrillerech jsou ideálním prostředkem k budování napětí – když se bojíme, jsme obzvlášť citliví na to, co slyšíme kolem sebe, jako je vrznutí podlahy či zašustění v křoví.

Hmat

Stejně jako jsme stále obklopeni zvuky, stále se něčeho dotýkáme. Moje ruce se právě teď dotýkají klávesnice laptopu, lokty spočívají na dřevěné desce stolu a pod sebou cítím měkké polstrování židle. Tyto doteky si ani neuvědomujeme, ale když je popíšete ve své knize, čtenáře to přenese ještě hlouběji do příběhu. Nejde jen o teplotu předmětu či materiál, z jakého je vyrobený, ale zejména to, jaké tento dotek vyvolává ve vašich hrdinech pocity.

Chuť

Vaši hrdinové budou tu a tam určitě něco jíst. Neomezujte se na pouhé konstatování, že jedli zmrzlinu. Popište, jak se jim rozplývala na jazyku a co při tom cítili. Pokud píšete fantasy a popisujete nějaké fantasy pokrmy, můžete využít metafory, jimiž je čtenáři přiblížíte. O metaforách a přirovnáních si povíme více již příští týden. Chuť přitom nemusí být popisovaná pouze prostřednictvím jídla. Váš hrdina si může nalokat vody, když se topí v rybníce, a v puse mít pachuť rybiny. Unesená dívka může cítit palčivou chuť motorového oleje z hadru, kterým jí únosce ucpal ústa. Právě tyto detaily dodají příběhu hloubku.

Čich

Čich je jedna z věcí, kde má kniha výhodu nad filmem – lépe se v ní popisují okolní pachy. Ty mohou být pozitivní (vůně moře, babiččina bábovka), negativní (rozkládající se tělo, potící se cestující) i neutrální (chlor v bazénu, čerstvě vylitý asfalt). Když čtenáři popíšete, co vaši hrdinové cítí, budou více vtaženi do děje. Čich je zároveň úzce svázaný se vzpomínkami a v knize jej jde použít k vyvolání flashbacků. (O tom, co je to flashback a jak ho správně psát si povíme v některém z následujících článků v tomto tematickém bloku.)

Jakmile si ujasníte, jak lze využít všech pět smyslů takto jednotlivě, nic vám nebrání vetkat je do vašeho příběhu. Čtenář tak nejen uvidí to, co vidí váš hrdina, ale také to uslyší a ucítí, ať už v srdci či na jazyku.

Na co dát pozor

Přestože jsou čich, hmat a chuť v psaní opomíjené, je potřeba je správně dávkovat. Popis zrakem by měl stále převažovat a popisy chutí by měly být zastoupené v poměrně menší míře.
Všeho moc škodí. Nepřehlťte každou scénu tím, že byste do ní násilím cpali všech pět smyslů za každou cenu.
Akční kroky do následujícího týdne:

Projděte si zpětně, co jste již napsali, a zamyslete se nad tím, v kterých místech lze váš příběh obohatit o některý z dalších smyslů, kterému jste zatím nevěnovali dostatek pozornosti.
Vyberte si jednu z postav vašeho románu – hlavního hrdinu/hrdinku, ale klidně i některou z postav vedlejších. Popište, co se vám k ní pojí z hlediska pěti smyslů. Určitě vás napadne něco nového, čím můžete knížku obohatit!
Vyzkoušejte si cvičení: Posaďte se na nějakém rušném místě, například na nádraží, v kavárně či třeba na školní chodbě o velké přestávce. Nejprve ji popište z hlediska zraku – co vidíte. Pak zavřete oči a zaposlouchejte se do zvuků. Poté, co nasbíráte sluchem dost materiálu, otevřete oči a vše si zapište. Pak se soustřeďte na čich. Jak to tam voní? Co nejvíce útočí na váš nos? Pak se zaměřte na hmat. Jaká je na dotek lavička, na které sedíte? Jaká je zeď? Pak si vyberte některé z jídel a popište co nejzajímavěji jeho chuť.
Když se budete někde nudit, využijte příležitost, soustřeďte se na zvuky či pach místa a dělejte si poznámky. Později se vám to bude hodit!

Příběhové kostky – že by pokračování Podivného případu se psem? 🙂